Jak na vaši zahradu po celý rok

Jaro

Po zimním spánku se příroda začíná pomalu probouzet, 20. března přichází jaro, a právě v tomto období je důležité nezapomenout na pravidelnou údržbu vaší zahrady. Březen a duben jsou měsíce, kdy se vysazují nové stromy a keře, sází květiny, voňavé bylinky, prořezávajíse stromy, ze záhonů se odstraňuje plevel, ze stromů poté nejrůznější škůdci, a hnojí se také trávník pro jeho lepší růst po celý rok.

Výsadba nových stromů a keřů

Začátek jarního období je nejvhodnější dobou pro výsadbu všech ovocných stromů, a to zejména: meruněk, broskvoní, nektarinek či mandloní. Po jarní rovnodennosti je vhodná také sadba okrasných opadavých listnatých stromů, v měsíci dubnu poté sadba jehličnanů, bříz a dalších stálezelených dřevin. Při výsadbě je vždy důležité rýčem mělce nakypřit půdu pod korunami, aby se podpořil správný růst stromů. U mladých stromů prostokořenných, tedy stromů, jejichž sazenice nemají kořenový obal, je poté třeba před výsadbou důkladně zkrátit kořeny i větve, a to nejlépe: univerzálními, pákovými, teleskopickými, či zahradními nůžkami dvoučepelovými a dvoubřitými, které najdete v naší nabídce zahradní techniky.

Jaro je vhodné také pro výsadbu keřů, které jsou citlivé na chlad, tedy: třezalek, komulí, vistárií
či plaménků. Vysazují se také maliníky, borůvky, na konci měsíce března poté jahodníky. Stejně jako u stromů, i u keřů, je po jejich výsadbě nutné seříznutí. Sadba nejrůznějších typů živých plotů se provádí také časně z jara, aby se stačily kořeny ujmout dříve, než nastane suché letní období. Údržba živých plotů se poté provádí pomocí nůžek na živý plot,tzv. elektrických
či motorových plotostřihů.

Záhony se zeleninou a bylinkami

Začátkem března je vhodné zahájit výsev rané zeleniny v pařeništích a fóliovnících. Choulostivější typy zeleniny jako například květák, okurky či rajčata je nutné nejprve přesadit do květináčů
či truhlíků. Pro výsev semen brokolice a paprik je posledním vhodným termínem začátek března. Při sadbě této zeleniny je nutné dodržovat vzdálenosti mezi jednotlivými semeny alespoň 3 cm, aby měly rostliny dostatek místa pro silný růst. Na začátku března je také vhodné přihnojit přezimovanou zeleninu, jako například kadeřávek, pór zahradní či růžičkovou kapustu, a na konci měsíce tyto plodiny poté sklidit.

Druhá polovina měsíce března je optimální pro vysévání ředkviček, špenátu, raného salátu, kořenové zeleniny, jarního česneku, kopru či červené řepy na venkovní záhony. Sázení cibule je lepší odložit až na konec března. V případě velkých mrazů, které se v březnu mohou ještě objevit, by totiž cibule mohla snadno prochladnout.

Jaro je určeno také pro sázení bylinek, které lze pěstovat v interiéru, na okenních paraptech,
či na záhonech. Na zahradě se daří skvěle pažitce, bazalce, estragonu, oreganu, rozmarýnu, tymiánu či mátě. Bylinky se nikdy nesázejí do stínu nebo vlhkého prostředí, milují totiž slunce. Při zalévání by se měl každý pěstitel držet pravidla: ani moc, ani málo, vody vždy přiměřeně. Nemělo by se také zapomenout, že jaro je nejvhodnější dobou pro seříznutí trvalých bylinek,
jako je: rozmarýn, saturejka, tymián nebo šalvěj.

Pěstování květin

Od března do dubna je příhodnévysévat na záhon sluncovku, měsíček či ostrožku. Přímo v měsíci dubnu poté trvalky, hlíznaté a cibulnaté rostliny, či otužilé letničky, které jsou na každé zahradě důležité. Právě letničky totiž zahradu postupně zdobí, a to od června až do podzimních mrazů.
Ze sazenic se poté koncem dubna vysévá fiala šedivá, hledík či hvozdík čínský.

Velkou pozornost si na jaře zaslouží také růže, kterým se na konci března může odstranitzimní ochrana, odsunout nahrnutá půda a pokud již nehrozí silné mrazy, lze je i prořezat. U popínavých růží postačí, když se odstraní nezdravé nebo poničené větve. Měsíc březen je také příhodný
pro zasazení růží nových. Je však nutné, aby byla půda již zcela rozmrzlá, a záhon situován
na dostatečně slunném a vzdušném místě, které růže tolik milují.

Vertikutace

V každém trávníku se ze zbytků pokosené trávy, části rostlin, plevelu a mechu vytvoří během poměrně krátké doby nepropustná vrstva, tzv. travní plsť, která může být i několik centimetrů silná. Tato travní plsť zabraňuje pronikání vody a živin ke kořenům, a trávníku tak hrozí postupem doby udušení. Zároveň je tato plsť také ideálním místem pro vznik nebezpečných plísňových a houbových onemocnění. Proto je jedním z nezbytných úkonů údržby trávníku,
před samotným hnojením, jeho vertikutace. Ta se provádí 2krát ročně, vždy na jaře a na podzim, a to pomocí elektrických či motorových provzdušňovačů. Trávník vypadá po vertikutaci poničeně, po hnojení se však opět zacelí a vypadá lépe a zdravěji než kdy předtím.

Hnojení

Stromy a keře potřebují pro svůj růst dostatek síly, a proto je velice důležitou jarní činností také hnojení půdy, ke které je zapotřebí dobře uleželýhnůj či vyzrálý kompost. Na půdu pod koruny stromů je vhodné umístit organickou hmotu, kterou se zabrání odpařování vody z půdy. Intenzita hnojení závisí vždy na typu zeminy. Na těžších půdách stačí hnojit stromy jednou za dva či tři roky, stromům na lehkých písčitých půdách prospívá hnojení každoročně. Ke kompostování
a následnému hnojení lze využít širokou nabídku kompostérů od firmy HECHT.

Kompostéry je vhodné umístit vždy do rohu zahrady, kde je polostín. Aby kompost správně zrál, musí být z dosahu slunečních paprsků, jinak totiž vysychá a materiál uvnitř se velmi pomalu rozkládá. Pro zakládání kompostů se používají organické materiály, jako je tráva s listím, hlína, také ale bez obav drny lučních trav, či odřezky a slupky ovoce a zeleniny.

K hnojení trávy se využívají ruční či vlečné rozmetače hnojiva, které jsou výborným doplňkem zahradních traktorů, a dále posypové vozíky, které najdete v naší nabídce. Všechny
tyto rozmetače lze použít na hnojení, pro aplikaci osiva a v zimě také k posypu soli na chodníky
a cesty. Dále je k hnojení možné využít: motorové rosiče, tlakové ruční postřikovače, mechanické rozprašovače, a tlakové či aku zádové postřikovače.

Škůdci stromů

Přestože by se člověku zdálo, že škůdci a nejrůznější choroby v březnu ještě spí, není tomu tak. Zimní spánek mají tito parazité již dávno za sebou, a proto je nutné začít hned v březnu s prvními chemickými postřiky, které se aplikují pomocí postřikovačů a rosičů. K aplikaci je zapotřebíden, kdy teplota dosáhne alespoň deseti stupňů nad nulou, bude bezvětří a postřik tak na stromech
do večera pěkně oschne. Obecně platí, čím je venku tepleji, tím postřik lépe účinkuje,
neboť škůdci vlivem teplého ovzduší intenzivněji dýchají, a výrazně se tak projeví účinek ochranného zákroku.

Časným březnovým zásahem se zničí vajíčka mšic, štítenky, svilušky či píďalky, které velice rády vykusují listy. Zbavit se lze také puklic a vrtulí švestkových, postřikem se ochránítaké stromy před červivostí.

V době rašení pupenů ovocných dřevin je poté nutný ještě další jarní postřik, který se provádí
v době, kdy jsou listové pupeny ještě nerozvité a stříbrně plyšové. Aby bylo na jaře méně starostí se škůdci, je velice důležité odklidit před zimou mumifikované plody, kmeny očištěné od staré kůry natřít vápnem, které stromy dezinfikuje a současně také ochrání proti vzniku mrazových desek, v předjaří provést řez ovocných dřevin, odstranit nemocné a napadené výhony, a zbavit se také starého listí pomocí accu, motorových a eletktrických fukarů, motorových čielektrických vysavačů listí z naší nabídky.

Léto

Letní období začíná 21. června letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností 23. září.
V tomto období je důležité květinám, keřům a stromům dodávat dostatek vláhy,
a to pomocí rosičů a postřikovačů, které naleznete v naší nabídce zahradní techniky.

Pravidla správného zavlažování:

Co zalévat

Na spotřebu vody jsou náročné rostliny s hlubšími kořeny, popínavé rostliny a růže. Pravidelnou zálivku by měly dostávat také trvalky, keře, a ovocné stromy vysazené před několika lety, dále pak rostliny, které jsou v těsné blízkosti domu (cca půl metru). Dostatek vláhy potřebují také rostliny, které byly vysazené v nedávné době a rostliny v půdě, která je slabá na množství humusu.

Správné načasování

Ideální dobou pro zalévání v letních měsících je brzy z rána či v pozdějších večerních hodinách.
V těchto dobách totiž nemá slunce již takovou sílu, aby rostliny popálilo. Frekvence zalévání se liší u jednotlivých druhů rostlin. Obecně však platí, že každodenní zalévání spíše škodí. Zálivka totiž zůstane jen na povrchu půdy, kde se rychle odpaří, a ke kořenům se tedy voda s potřebnými živinami vůbec nedostane.

Množství vody

Objem zálivky se liší podle druhu rostliny. Obecně však platí pravidlo: vydatná zálivka jednou
za několik dní o objemu cca 5-20 litrů na m2. V parném létě je samozřejmě nutné dodávat rostlinám vody více.

Způsob zalévání

První možností, jak zalévat rostliny, je plošné zalévání, které se hodí především na větší plochy. Voda, při tomto způsobu dodávání vláhy, totiž nesměřuje přímo na kořeny, a hodí se proto především na zalévání trávníků, či velkých záhonů s květinami a zeleninou. Pro plošné zalévání se hodí použít: postřikovače a rosičez naší nabídky, a to především zádové motorové rosiče
s nádrží o objemu 14 l, které mají díky výkonnému dvoutaktnímu motoru dosah až 16 m
a usnadní proto mnoho práce.

Druhý způsob zalévání se nazývá bodový. Tento typ se hodí pro větší, osaměle rostoucí rostliny, které potřebují co nejvíce vody přímo u kořenů. Pro bodové zalévání je nejvhodnější použít klasickou konev na zalévání.

Živé ploty, křovinořezy a vyžínače

V letních měsících je také nutné začít se stříháním živých plotů, a to nejdříve dva roky po jejich výsadbě na trvalé stanoviště. Souvisle hustě rostoucí živé ploty je možné stříhat i vícekrát
do roka, nejlepšími měsíci pro tuto činnost jsou: červen, srpen a říjen. Jehličnany se zkracují jednou za rok, nejlépe koncem června, případně počátkem července. Zastřihování je nejlepší provádět pomocí nůžek na živý plot, tzv. elektrických či motorových plotostřihů, které najdete
na našich webových stránkách.

Chcete-li uchovat svou zahradu přes letní období ve formě, je nutné, pravidelně ji udržovat
a to pomocí křovinořezů a vyžínačů. Křovinořez, neboli motorovou kosu, využije každý majitel zahrady. Tento stroj totiž pomáhá dosekat místa, kam se nedostane sekačka a hravě zvládá
i sečení vysoké trávy. Velmi užitečný je křovinořez také při údržbě svažitých pozemků, které již nejdou posekat tradiční sekačkou. Elektrické, motorové, strunové či accu vyžínače, jsou poté vhodným pomocníkem pro konečnou úpravu posečeného trávníku okolo záhonů, plotů, zdí
a stromů.

Prořezávka stromů

Aby se mohly koruny stromů ideálně rozvíjet, potřebují dostatečné množství vzduchu a slunce. Proto je nutné ovocné a okrasné dřeviny pravidelně prořezávat. Při správné prořezávce ovocných stromů by se měl strom zbavit větví, které nijak nepřispívají produkci ovoce. Síla stromu by se měla vrhnout tam, kde člověk očekává úrodu. V případě okrasných stromů prospěje zmlazení prostřednictvím prořezávky zejména starým a přerostlým stromům, které mají v kmenech často skryté dutiny, či hniloby. Prořezávkou se stromy také mimo jiné prosvětlí, což zabraňuje vzniku nežádoucích houbových chorob a mechů. 

Zásady správné prořezávky:

1) Řez by měl být vždy tak šikmý, aby po svém uzdravení, po několika letech, splynul
s původní větví.

2) Po seříznutí se vždy aplikuje štěpařský vosk, který řez snáze zacelí a urychluje hojení
stromu.

3) Tvar stromu by se měl během jeho růstu formovat tak, aby hlavní větve nerostly pod sebou,
nýbrž aby pravidelně vyplňovaly celý objem koruny. Pokud rostou větve nežádoucím
směrem, je nutné jejich seříznutí, aby dodatečně vytvořily alespoň tzv. odbočky.

4) Při prořezu stromu by se měl udržovat rozumný poměr mezi jeho vzrůstem, který je tvořen
hlavními větvemi, a jeho plodným obrostem.

5) Hlavní větvě ovocných stromů je třeba směřovat vždy do vodorovné polohy. Pomaleji tak
rostou a lépe nasazují na plod. U mladých stromů lze dosáhnout vodorovné polohy
zatížením větví nebo dokonce jejich přivázáním.

7) Starý strom se nezmlazuje nikdy najednou. Postupuje se krok za krokem, rok po roce.

Podzim

Přechod mezi létem a zimou - podzim, je obdobím, kdy se sklízí většina úrody, opadavé listnaté stromy ztrácí listí, dny se krátí, venku se začíná ochlazovat a přibývá také dešťových srážek. Astronomický podzim začíná tento rok 22. září.

Péče o trávník

V péči o trávník začíná vše na podzim, kdy je třeba provést poslední sekání, nejčastěji na konci měsíce října, aby tráva přezimovala v pokoseném stavu. Výška strniště by měla dosahovat max.
5 cm.

Po prvních teplejších jarních dnech, kdy teplota vystoupí alespoň nad 10 °C, je poté vhodné začít s údržbou trávníku. Hned zjara totiž dochází k tvorbě travní plsti, která se tvoří ze zbytků pokosené trávy, části rostlin, plevelu a mechu. Tato plsť může být i několik centimetrů silná,
a proto zabraňuje pronikání vody a živin ke kořenům. Trávníku proto hrozí postupem doby udušení.

K odstranění travní plsti slouží vertikutace, prováděná elektrickými a motorovými provzdušňovači, které naleznete v našem sortimentu zahradní techniky. Vertikutace se provádí 2krát ročně, na jaře a na podzim, nejlépe vždy dva dny po dešti. Po provzdušení vypadá trávník nějakou dobu poničeně, avšak po hnojení se opět zacelí a vypadá lépe než kdy předtím. Doporučená pracovní hloubka vertikutace je 2-3 cm, hlubší provzdušnění poškozuje trávník
i stroj.

Po ukončení vertikutaceje vždy vhodné vyhrabanou travní plsť odstranit hráběmi a holá místa
v trávníku poté zakrýt vrstvou kompostové zeminy a osít ji vhodným travním semenem. Poté by se měl trávník nechat týden odpočinout a ihned po prvním dešti, kdy je půda nasáklá vodou, poté přihnojit a to pomocí ručních a vlečných rozmetačů hnojiva, či posypových vozíků. Všechny rozmetače a posypové vozíky lze použít na hnojení, pro aplikaci osiva a v zimě také k posypu soli na chodníky a cesty. Dále je k hnojení možné využít: motorové rosiče, tlakové ruční postřikovače, mechanické rozprašovače, a tlakové či aku zádové postřikovače.

Trávník by neměl být po sekání nikdy příliš krátký. Nízký trávník totiž propouští na půdu mnoho světla a tedy i tepla, což může způsobit jeho žloutnutí a postupné sesychání. Správná výška trávníku pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost a lépe také regulovat jeho vodní režim. Každý druh trávy však potřebuje jinou výšku. Okrasný trávník, který zajímá především nás, by měl dosahovatvýšky v rozmezí 3-5 cm, rekreační trávník poté může být o něco vyšší. Sekat trávu je proto optimální při výšce 5-6 cm. Frekvence sečení by se měla pohybovat mezi 1-2 sekáními týdně, samozřejmě v závislosti na výšce trávníku, jeho funkci a druhu. K sekání je nejlepší použít: benzínové, elektrické či vřetenové sekačky, zahradní traktoryčiridery.

Před nadcházející zimou je nutné odklidit také vrstvu listí, která zůstává pod stromy a trávníku velice škodí. Dochází totiž k vyhnívání porostu, vzniku hnědých skvrn, hnilobě a také k tvorbě plísní vlivem nadměrné vlhkosti. K odklízení listí je vhodné použít:accu, motorové či eletktrické fukary, nebomotorové a elektrické vysavače listí z naší nabídky.

Prokypření půdy

Na podzim po orbě a na jaře před setbou je také důležité kvalitně prokypřit půdu. Na malé záhony postačí prokypření rýči, či rycími vidlemi, které naleznete v naší nabídce ručního zahradního nářadí. Pravidelně obdělávanou půdu na záhonech není poté již nutné orat, postačí pouze prokypření. K větším plochám je vhodné použít elektrické, motorové, či benzínové kultivátory, které půdě umožní přístup vzduchu, a poslouží mimo jiné také k promísení zeminy s hnojivem
či kompostem.

Zima

Údobí zimy, začínající tento rok 21. prosince, je obdobím s nejnižšími venkovními teplotami,
a často také vydatnou sněhovou nadílkou, na kterou je dobré předem se připravit v podobě nákupu potřebného vybavení, a to sice: shrnovačů a prohrnovačů sněhu, či sněhových hrabel.
Pro úsporu času a dokonale odklizený sníh je poté nejlepší využít: elektrické či benzínové sněhové frézy z naší nabídky zahradní techniky.

Při odklízení sněhu je vždydobré vyzbrojit se protiskluzovými návleky na obuv-tzv. nesmeky, které se postarají o bezpečnost. K posypu soli na chodníky a cesty je poté dobré využít posypové vozíky a rozmetače, které slouží nejen pro aplikaci osiva a hnojiva v teplých měsících, také
ale pro údržbu chodníků v období zimním.

Začátkem zimy je také nutné počítat s možností příchodu tuhých mrazů a zabývat se proto otázkou vytápění. Vzhledem k rostoucím cenám elektrické energie a plynu, představuje nejlepší ekonomickou variantu topení dřevem. Dřevo totiž patří mezi ekologické a obnovitelné suroviny, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

Příprava dřeva na zimu

Každé dřevo by mělo před pálením prosychat ideálně dva roky. Na letošní zimu je proto nutné mít nachystané dřevo již z předchozích let, popřípadě koupit dřeviny již proschlé, nařezané
a naštípané, tedy určené přímo k topení. Tyto dřeviny však nebývají vůbec laciné.

Pro doplnění zásob topiva je nejlepší řídit se našimi instrukcemi, která se však neobejdou bez kvalitního vybavení, a to sice: sekyry a motorové či elektrické pily. Mnoho práce při štípání dřeva usnadní také profesionálnější stroje, které najdete v naší nabídce zahradní techniky: elektrické či benzínové štípače dříví, jejichž obsluha a práce s nimi je velice snadná.

Se štípáním je vhodné začít již v létě, kdy má dřevo možnost dobře a pozvolna prosychat. Uskladnit bychom jej měli na místo, kde bude mít dostatečný přísun vzduchu. Cirkulace vzduchu je pro vysychání dřeva totiž opravdu nezbytná. Zároveň je dobré zvolit také místo, kde bude dřevo chráněno před deštěm. Nejlepší variantou je proto uskladnit jej přímo pod střechu domu či
pod nepromokavou plachtu, kterou je nutné čas od času na krátkou dobu sundat, aby se dřevo nezapařilo a neshnilo. Zvláštní pozornost vyžaduje především březové dřevo, které snadno nasákne vlhkost, a vzhledem ke špatně propustné kůře, poté hůře prosychá. Březové dřevo by se proto mělo vždy dobře naštípat a uložit raději do hranice.

Při štípání dříví, kdy se pracuje s ostrými nástroji a výkonnou technikou,je třeba vždy pamatovat naopatrnost. Člověk by měl dbát základních zásad bezpečnosti a při práci používat: ochranné oblečení, tedy speciální kalhoty a bundu proti prořezání, které jsou tvořeny několika vrstvami látek se speciálně dlouhými vlákny, které se v případě nehody namotají na řetěz a ve zlomku sekundy jej zastaví, dále pak ochranné brýle, rukavice a dostatečně pevnou obuv. Všechny tyto ochranné pomůcky najdete na našich webových stránkách v kategorii příslušenství.

Prořezávka stromů 

Stromy je nejlépe prořezávat v období vegetačního klidu (únor, březen). Pokud stromy před příchodem jara správně prořežeme, odmění se nám větší úrodou a starší stromy také viditelným zmlazením.

Zásady správné prořezávky

1) Řez by měl být vždy tak šikmý, aby po svém uzdravení, po několika letech, splynul
s původní větví.

2) Po seříznutí se vždy aplikuje štěpařský vosk, který řez snáze zacelí a urychluje hojení
stromu.

3) Tvar stromu by se měl během jeho růstu formovat tak, aby hlavní větve nerostly pod sebou a nebo směrem do koruny.

4) Při prořezu stromu by se měl udržovat rozumný poměr mezi jeho vzrůstem, který je tvořen
hlavními větvemi, a jeho plodným obrostem.

5) Hlavní větvě ovocných stromů je třeba směřovat vždy do vodorovné polohy. Pomaleji tak
rostou a lépe nasazují na plod. U mladých stromů lze dosáhnout vodorovné polohy
zatížením větví nebo dokonce jejich přivázáním.

7) Starý strom se nezmlazuje nikdy najednou. Postupuje se krok za krokem, rok po roce.